Již dva týdny byl domlouván příjem kočičky, jejíž rodina se jí chce, za nejasných okolností, zbavit. Paní nám nebyla schopná kočičku do útulku odvézt a naše nabídky, že si pro ni přijedeme odmítala. Příjem kočičky byl naposledy domluven na nedělní odpoledne. Eva Janišková čekala doma, že paní i s nechtěnou kočkou dorazí, ale marně. Po hovoru s, již bývalou, majitelkou, z ní vypadlo, že kočka je před domem pod autem v centru Zlína. Verzí, jak se zde dostala, bylo více. Utekla z přepravky, utekla ze schodiště, vypadla z balkonu…
Ihned po telefonátu, v neděli ve 14:30, vyrážíme my dobrovolníci a snažíme se kočku vylákat z pod auta. Majitelka jen stojí opodál a štítí se kočky dotknout, vzdává se jí a po chvíli odchází. Kočka se našim pokusím o dostání ven brání a po nějaké době pokusů, všichni ležíc na ledové silnici, za zvuku zuřivého syčení, a po pár škrábancích a kousancích, které prorazily i rukavice, kočka mizí. Zmizela však v motoru cizího auta. Po oslovení desítek sousedů, zvonění na celý dům, jsme byli nuceni zavolat Městskou policii Zlín. Moc ochotní muži zákona se snažili kontaktovat majitele vozu, ale marně. Sami se plazili okolo auta, ale ani jim se nepodařilo odchytit ji. I nadále jsme se pokoušeli kontaktovat a sehnat majitele, neboť kočka pod kapotou vozidla by se mohla vážně zranit a zemřít.
S majitelem vozu se nám podařilo spojit až v 6 hodin večer a záchrana kočky se tak rozjela nanovo. Pod kapotou totiž kočka nebyla. Podařilo se jí přemístit do prostoru pod motorem a nešlo se k ní nijak dostat. Asi v půl deváté večer jsme sehnali odborníka a na místě odstranili spodní kryt, avšak kočka byla i přesto nedosažitelná a odmítala se pohnout z místa. Proto přišel na řadu odchytový sklopec. Ten jsme měli v plánu v pravidelných intervalech kontrolovat a zjišťovat, zda se kočička v klidu v noci přeci jen nevydá na průzkum okolí a nedostane chuť na přichystanou svačinu.
Hned při první kontrole sklopce, asi 20 minut po jeho nastražení, zde potkáváme majitelku, která nám odchytovou klec, z neznámého důvodu, zavřela. Informovali jsme ji o tom, že neodborná manipulace s odchytovým zařízením není legální a ať se od místa raději drží dál. Další kontroly pak probíhaly v asi půl hodinovém až hodinové rozmezí. Ve dvě hodiny v noci, kdy klec kontroloval sám majitel vozu, našel klec opět zavřenou. Avšak bez kočky. Opět se nám paní snažila odchyt zmařit. My se ale nedali a i tak se o to pokoušeli až do rána. Kočka se však nehla z místa.
Od rána jsme monitorovali místo. Majitelka opět přišla, tentokrát s granulemi, kterými se nám snažila znovu překazit lov na návnadu. Řešení už nás tedy napadlo jen jediné. Přivolat na pomoc veterináře, automechanika a hasiče.
V pondělí po 11 hodině tedy rozjíždíme další kolo záchrany. Hasiči spolu s mechanikem a majitelem vozidla museli auto odtlačit dál od sloupu a nadzvednout. Přivolaný veterinář pak kočku přispal a za pomocí hasičů a našich dobrovolníků ji vytahovali z nepřístupných míst.
Kočičku jsme ihned převezli na veterinu do Slušovic a zde nyní bojuje o život.
Tímto příspěvkem chceme moc poděkovat pracovníkům Městské police Zlín, hasičům, MVDr. Gregoříkovi, majiteli vozu a všem, kteří se na záchraně podíleli.
Byl to neuvěřitelný výkon. Děkujeme.
Prosíme, myslete nyní na kočičku! 
