Pepína a Pepínka

„Pepína a Amálka (dříve Pepínka) zdraví z nového domova ????
Už je to několik dní, co jsme opustily dočasnou péči. Zabydlujeme se a užíváme si nyní v novém domově spolu se svými páníčky a dvěma pejsky.
Já, Amálka, spolu se svou maminkou Pepínou jsme u nových majitelů obsadily první patro v domě, k dispozici máme celou halu na hraní a dovádění. Pejsci zatím obývají přízemí domu. Je to z toho důvodu, protože maminka Pepína se podrobila složitější operaci a musela několik dnů odpočívat, aby byla brzy fit. Abych řekla pravdu, zpočátku jsem se o maminku bála, musela užívat antibiotika a léky proti bolesti. Aby měla maminka klid na zotavenou a já ji nezlobila, naši noví páníčci se mne snažili zaměstnat hraním, hráli jsme fotbal, uměla jsem to jak pravačkou i levačkou, nosila jsem papírový míček – aportovala jsem jak pejsek, mazlili se se mnou, hladili, povídali…. no prostě paráda, co vám budu povídat. Jen jsem vrněla blahem. Taky nezapomínali na mou maminku, aby nebyla ošizena o nějaké to pohlazení, pomazlení.
Seznámili nás s novým prostředím, každá máme svůj pelíšek i křeslo, kde odpočíváme po hraní. Ale stejnak nejraději spinkáme v ložnici na posteli. Dostáváme granulky, kapsičky, nějakou dobrůtku na přilepšení a nepohrdneme ani šunčičkou – to my tuze rády!
Maminka se docela rychle zadaptovala po operaci, i když je to dáma v letech, řekla bych, že někdy na ni nemám. Prohání mne, doráží, pozlobí, ale já se na ni nehněvám, vím, že to dělá z lásky ke mně ????. Domnívám se a podezírám však paní doktorku, že ji naordinovala, snad omylem, nějaký životabudič, protože vyvádí, jako nějaká puberťačka ????.
Každý den si hrajeme na schovávanou, na honěnou a zkoumáme ještě neprozkoumané. Je tu totiž pořád co objevovat.
S pejsky se zatím seznamujeme, mně to docela jde, občas je přijdu pozdravit, omrknout ze schodů, zkontrolovat , jak se jim daří ????. Maminka je ještě opatrná. Dostala to totiž příkazem od paní doktorky, že se musí šetřit a nedivočit s pejsky, aby si ještě neublížila.
Tak až se pořádně seznámíme s našimi čtyřnohými kamarády, jak já říkám s malou černou a velkým bílým, navážeme s nimi přátelství a stanou se z nás parťáci, tak Vám o tom příště napíšeme. Slibujeme.    
Amálka a Pepínka
P.S. Ještě nesmíme zapomenout a pozdravit  naše tety z útulku a z dočasné péče. Chtěly bychom pozdravit tetu Evičku Janiškovou ze Zlína, ta, která o nás rozhodla, o našem dalším životě, bytí. Tetě Zdeničce Falešníkové, která nás odvezla a dovezla z dočasné péče a poskytovala veškeré informace našim páníčkům, tetě Renatce Kaslové, naší organizátorce a především tetě  Libušce Špetíkové za její trpělivost s námi i s mými sourozenci (bylo nás 6 dětiček, takže maminka Pepínka, Pepča – je zasloužilou matkou) u které jsme byly v dočasné péči, za její pohlazení, pomazlení, laskavost, plné mističky, za její nezištnou lásku ke všem zvířátkům v její dočasce.
Moooc děkujeme.
Budeme na Vás vzpomínat.
S láskou Amálka spolu s maminkou Pepínkou“
 
Co dodat k takovému dopisu? Pepinko nebo vlastně Amálko měla bys být spisovatelkou. ????
Tvá kočičí maminka Pepina byla zachráněna, jako vysoce březí kočička, vaší současnou lidskou maminkou Věrkou, které vlastně vděčíte za život. ????
Díky tetě Zdeňce Falešníkové, která se o mamince Pepině dozvěděla a pomohla ji dostat do dočasné péče k další tetě Libuši Špetíkové, u které jsi se narodila ty a tví bratříčci a která z vás vychovala taková úžasná koťátka.
Vaše zachránkyně na vás ale celou dobu myslela a chtěla být pro vás něčím více, chtěla vám dát domov a milující rodinu. A to se taky stalo. Sen se stal skutečností a vy už dva týdny máte milovanou maminku a tatínka. ????
Všem děkujeme za vás, za vaše životy a přejeme celé vaší úžasné rodině ten nejkrásnější a nejdelší společný život. ????????
Díky, díky. 
29. 1. 2021