Aktuálně

????????„Buďte Lucinčino světlo v boji s nemocí FIP”???????? „Táhni odsud, ať už jsi pryč, fuj, tady nemáš co pohledávat,…“ a spoustu dalších moc krutých slov. To vše si musela vyslechnout, to vše musela zažít malá černá kočička jen proto, že se nenarodila nebo nezabloudila k hodným lidem. Již od prvních týdnů života živořila, dojídala zbytky u slepic, schovávala se před mrazem a deštěm, podvyživená, nemocná se zraněným a bolavým tělíčkem i srdíčkem. Doufala, že když přežila jeden den, tak má naději přežít i ten další.  Nechali by ji umřít, dívali se na to a ještě jí vyhazovali, …  Nevím, co jí vše udělali, co se tam stalo a ani se to nikdy nedozvím. Vím jen, že se v jednom člověku z rodiny projevilo něco, jako soucit, asi se na to utrpení kotěte již nemohl dívat. Dal ho do papírové krabice a přivezl k nám. Ihned jsem jela na veterinu. Celá hlava kotěte byla jedna velká slepená krusta. Doslova jsme pod těmi nánosy hnisu nemohli najít oči. Ale nejhorší bylo její bříško, bylo obrovské, vodnaté. Věděli jsme, co to znamená – FIP! Dřív by to bylo pomalé umírání kočičky, v lepším případě okamžité uspání. Dnes už je možnost záchrany. Je sice náročná fyzicky, psychicky a finančně, ale účinná.  Slíbila jsem maličké Lucince, že bude další naší zachráněnou a vyléčenou. I když určitě přijde o své oko, i když bude maličká celý život, tak jí ten život zachráníme a ona bude žít. Nerada slibuji něco, co nemůžu splnit. Vím ale, že okolo

Jako každý rok i letos před Vánoci jsme si pro vás připravili malý obchůdek s věcmi, co udělají radost vám, vašim blízkým ale i vašim kočičím miláčkům. 100% z výtěžku jde na provoz našeho útulku, který má nyní okolo 350 kočičích svěřenců a proto budeme za jakýkoliv nákup a příspěvek velmi vděční. Věci z našeho Charitativního vánočního obchůdku si můžete osobně vyzvednout v týdnu od 13. 12. 2021 na klasickém odběrovém místě v centru Zlína. Zasíláme přes Zásilkovnu a Českou poštu. Cenu dopravy + balného vám vypočítáme dle výše objednávky.    Objednávat můžete jak na našem Facebookovém profilu @AukceProdejDobreRuceZlin  nebo v kontaktním formuláři níže (případně na e-mailu zlin@zlin-dobreruce.cz). Zde nám napište o co přesně máte zájem, kolik kusů a zda si přejete vyzvednout osobně či zaslat na adresu či výdejní místo. Děkujeme, že s námi pomáháte.   Týdenní kalendář s fotkami kočiček našeho útulku. Cena kalendáře 250 Kč/ks    Pexeso s našimi kočičkami Pexeso 72 dílků s 36 kočičkami našeho útulku Cena Pexesa 100 Kč/ks Šantové a kozlíkové vánoční pytlíčky (Foto je pouze ilustrační)Cena pytlíčku 70 Kč/ks    Kočičí pelíšek/polštářek Motiv 1 – Kočka + 3 zvířátka Motiv 2 – Pes + 3 zvířátkaPelíšek/polštářek je oboustranný. Na jedné straně s potiskem, na druhé straně je jednobarevný (červený). Cena pelíšku/polštářku 200 Kč/ks Kniha „Kočkolásky“ „Jsou ulice a ulice. Některé jsou rušné a plné života, jiné jsou tiché a zapadlé – jen uličky. Všechny vedou odněkud někam. Tahle vede rovnou do centra a denně po ní projdou stovky lidí s klapkami na

„Jsem roční kočička Terezka. Zjevil se mi anděl v podobě mé kočičí maminky, pak anděl v tetě Evě z útulku a teď potřebuji, abyste byli mými anděli vy všichni, kterým záleží na tom, abych žila. Nebudu už nikdy, jako ostatní kočičky, ale i tak nechci umřít. Chci se radovat z každodenních maličkostí, měkkého pelíšku, dobrého papání a pohlazení. Víc nechci, jen chci žít. Byla jsem kočičkou beze jména, nikomu jsem nepatřila, nikdo o mě nestál, nikoho jsem nezajímala, byla jsem neviditelnou nemilovanou kočičkou. Živořila jsem ze dne na den, z noci na noc. Byla mi zima, pravidelně jsem usínala s prázdným bříškem a snila kočičí sen o vlastním domově. Stačila chvíle a ten sen by se mi už nikdy nesplnil. Byl krásný podzimní den, takový, ze kterého se mnozí radují, ale pro mě to byl den, kdy jsem zase byla hladová a hledala jsem alespoň něco k snědku.  Zesláblá jsem na chvíli ztratila pozornost a pak už stačila jen malá chvilka. Oslnila mě světla a já ucítila tu největší bolest v životě. Ležela jsem na silnici a věděla, že pokud tam zůstanu zajede mě další auto. Snažila jsem se vstát, ale nožičky mě neposlouchaly, jako by ani žádné nebyly. Sebrala jsem zbytek sil a předními nožičkami jsem se odplazila na bok cesty. Třepala jsem se zimou i bolestí až jsem ztratila vědomí. Postupně mi tělíčko chládlo a pod kůži mi zalézali červi. Zdálo se mi, že vidím anděla, svou kočičí maminku, která mi říká, že teď už půjdu za duhový

Bojujeme o život kočičky Zity  „Byla jsem kočička bez příběhu, bez domova, bez budoucnosti. A pak jsem se dostala do útulku, dali mi jméno Zita a můj život se zdál, že bude konečně šťastný, že naleznu domov, kde mě budou mít rádi, bude jim na mě záležet. Stačil jeden den a vše se rozplynulo. Přestalo mi chutnat jídlo, byla jsem bez zájmu, bez života. Okamžitě jsem jela na veterinu, kde jsem strávila pár dnů na kapačkách a různých vyšetřeních.  Za těch několik dnů už nevypadám, jako na fotce, tam jsem kulaťoučká krásná kočička. Teď je na mě pohled žalostný, jsem vyhublá s vystupující páteří, místa na tělíčku mi nezarůstají srstí, můj kožíšek je bez lesku, jakoby mastný. Nemám chuť k jídlu, nemám sílu k životu. Ta nemoc, se kterou bojuji, se jmenuje FIP, prý suchá forma, která se nejhůře diagnostikuje.  Jsem velmi vážně nemocná a smrt, je tak blízko… Není to jen slovo, je to skutečnost. Teď jsem v útulku u tety Evy Janiškové, v karanténní kleci. Teta ke mě chodí, dává mi kapačky, přitom se mi dívá do očí a říká mi holčičko Zituško. Říká, abych bojovala, nevzdávala to, že mi pomůže a přitom mi jmenuje kočičky, které se podařilo zachránit. Neznám je, ale ta jména pro mě zní, stejně jako konejšivý hlas tety, moc hezky.  A tak se dávám se vší energií, která mi ještě zbývá, do boje. Bude prý dlouhý, celých 84 dní, bude to i bolet, ale je tam naděje. Jsou mi necelé dva roky, jsem