Aktuálně

Opravdu lidé ztratili soucit a lidskost? Dlouho jsme se nesetkali s tak ošklivým zraněním, které mohlo být způsobeno i člověkem.A co ti lidé, kteří nechali těžce zraněného a umírajícího kocourka bez povšimnutí? U dveří obchodu kolem něj prošli desítky lidí, mnozí i s dětmi a nikdo nepomohl. Co by asi odpověděli svému dítěti, které by se ptalo: „Co je kocourkovi?“, „Je zraněný?“, „Co má s nožičkou?“ Venku je mráz. Sníh. Studený

Mazlík je asi pětiměsíční kocourek, nalezený ve Strání u silnice – stejně jako tolik dalších kočiček, které někdo opustil a nechal jejich osud náhodě. Naštěstí se ho ujala hodná nálezkyně, která mu sehnala dočasnou péči u svého známého. My jsme slíbili, že Mazlíkovi pomůžeme najít opravdový domov. Inzerovali jsme ho, nabízeli… zdálo se, že všechno má dobrý směr. Včera se ale všechno zlomilo. Doslova. Nálezkyně nám volala s tím, že

❓PROČ UMÍRAJÍCÍ KOŤÁTKO NECHTĚL NIKDO ZACHRÁNIT❓ 😢😢🙏🏻
Další zmrzačená a téměř zaživa pohřbená kočička ze hřbitova. 😢
Kočička, která byla zachráněna, ale přesto by umřela, protože všichni z oslovených útulků a depozit odmítli koťátko přijmout a léčit.

Leželo tam bezmocně, v nesnesitelných bolestech, sotva dýchalo. 😢
Dnes ráno dvě mladé slečny našly v příkopě u silnice ve Fryštáku drobounké koťátko – holčičku – malý uzlíček na pokraji smrti.
Dali jsme jí jméno Aninka.

Zlámané nožky, broky v tělíčku, dehydratovaný, vysílený, umírající v bolestech, …Před chvílí paní projížděla nedaleko Březolup na Zlínsku, když kousek od silnice zahlédla tmavý stín. Zprvu si myslela, že jde o již mrtvou sraženou kočičku. Ale i tak zastavila. Až když se k ní přiblížila, uviděla, že ještě dýchá. Nemohla ji tam nechat. Vzala ji opatrně do náruče, zavolala nám a ihned vyrazila na veterinu. Věřila, že ještě není pozdě,

VÁNOČNÍ ZÁZRAK PRO ANÝZKU Hubené, vyčerpané tělíčko, kostřička pokrytá svědícími strupy, smutek vepsaný do očí umírající kočičky. Dlouhé roky bez lásky, bez domova, bez pořádného jídla, v bolesti a nemoci. Strach a opovržení – to bylo to jediné, co Anýzka poznala od lidí. V obci Bratřejov ji vyháněli, štítili se jí, jako by byla nemocí, ne živou bytostí. Když si zoufalá kočička dovolila sníst pár drobků pro slepice, poštvali na